Proslov

Základním principem této instalace je sběr a následné kombinování video-nahrávek náhodně oslovených lidí. Během tří měsíců bylo zaznamenáno kolem šedesáti výpovědí. Každý vybraný účastník měl v krátké době možnost vyjádřit cokoliv, co je podle jeho názoru důležité sdělit ve chvíli, kdy díky používané záznamové technice existuje možnost, že jej uvidí a uslyší velký počet lidí. Jednotlivé výpovědi byly postprodukčně upraveny. Z každého záznamu byla vybrána jedna minuta, která byla pro konkrétní osobu charakteristická. Obraz a zvuk z vybraných záznamů byl následně umístěn do společného prostředí. Vznikl tak nový digitální obraz, v rámci kterého se překrýváním více vrstev audio záznamů vytváří zcela nové sdělení. Slova zaznívající z původních nahrávek pozbyla svoji dřívější návaznost a zaznívají znovu, v jiném kontextu. Hluk se zvyšuje a moment všeobecného chaosu se jakoby stává novým významem. Zobrazení komunikačního chaosu a ztráty hodnotných sdělení ale není ústředním smyslem tohoto projektu. Vždyť ve srovnání se sebedevalvující produkcí veškerých veřejně-informačních médií by se nemohlo jednat o nic jiného, než příslovečné nošení dříví do lesa... Tereza Severová si ale klade za cíl pozorovat, zda i v takovéto situaci může zaznít nějaké původní sdělení, a jestli má ještě potenci někoho oslovit. Podstatou projektu Proslov je totiž experiment, který zkoumá, zda nám informační dřevo, (kterého je v našem lese skutečně plno) k něčemu je...

z textu k výstavě, Milan Salák