Strom, který rostl kořeny vzhůru

Naši předkové sázeli stromy z nadšení z politického vítězství. Velký košatý strom uprostřed krajiny se stal symbolem národní hrdosti. Mezi lety 1918 a 1919 byly vysazeny tisíce stromů, které symbolizovaly vznik Československé republiky. Jejich zasazení provázela oslava: zpívala se hymna, stromy byly ověšené stuhami, ke kořenům se ukládaly pamětní listy. Lípy, duby či další velké stromy se sázely i v pozdějších letech, vždy jako připomínka hodnot demokracie a svobody. Dnes koruny těchto stromů prořídly stářím. Velký košatý strom uprostřed krajiny stojí osaměle, uschnul a listy opadaly… s trochou imaginace připomíná spíše strom, který roste kořeny vzhůru.Nakolik je taková představa reálná? Kořenové systémy jednotlivých druhů rostlin, stromů a dalších zástupců flóry nejsou samozřejmě identické a liší se. Přesná podoba kořenového systému je pro běžného pozorovatele skryta. Část kořenů je možné zahlédnout například při polomech, nikdy se však nejedná o celý kořenový systém, který kromě hlavního kořene zahrnuje postranní kořeny a kořenové vlásky. O jejich podobě se dozvídáme z botanických studií. V zásadě z nich lze vyčíst že princip zrcadlení nadzemních a podzemních struktur je ve skutečnosti neplatný. Jak by tedy doopravdy vypadal takový strom rostoucí kořeny vzhůru? Malý prostor Galerie 207 sloužil jako camera obscura, která převrací obvyklé vnímání okolního prostoru a v kontextu s objekty a fotogramy nabízí divákům možnost kreativního zažívání umělecké vize ve stádiu jejího vzniku a někde mezi řádky nepopsaného příběhu navrhuje fantastickou představu oživení uschlé přírodniny, odkazujíc přitom k pradávným legendám o stromech rostoucích obráceně.